Sebevědomí pod lupou: 8 faktů, které vás možná překvapí

Sebevědomí… někdy ho máme na rozdávání, jindy se nám ztratí dřív, než stačíme říct „dobré ráno“. Ať už si pod ním představíte jistotu v práci, klid při mluvení před lidmi, nebo schopnost postavit se za svůj názor, jedno je jisté: sebevědomí ovlivňuje to, jak se cítíme, jak žijeme a jak sami sebe vnímáme.

V době, kdy nás sociální sítě lákají k neustálému porovnávání a tlak na výkon pomalu stoupá, je tohle téma aktuálnější než kdy dřív. Právě proto stojí za to se u něj na chvíli zastavit. Podívat se na sebevědomí trochu zblízka, s lidským nadhledem a zvědavostí. A přitom využít i to, co o něm dnes ví věda, protože ta nám někdy dokáže nabídnout odpovědi, které bychom nečekali.

Pojďte se s námi ponořit do osmi fascinujících faktů, které možná změní způsob, jakým přemýšlíte o sobě i o druhých.

Sebevědomí má tvar písmene U

Když se ohlédnete zpátky, možná si všimnete, že vaše sebevědomí nebylo nikdy stejné. Dětství bývá často období jistoty a přirozenosti. Dospívání přináší nejistotu, hledání a porovnávání. A raná dospělost? To je kapitola sama o sobě. Člověk se snaží najít své místo, zjišťuje, kým vlastně je… A sebevědomí je jak na houpačce.

Vědecky podložené sebevědomí

Velká studie, která sledovala více než 15 000 lidí po dobu 12 let, popisuje sebevědomí jako křivku ve tvaru písmene U. Jde postupně nahoru, pak klesne a později se znovu zvedá. Nejvyššího bodu dosahuje až kolem šedesátky.

Je to vlastně uklidňující zpráva. Ukazuje, že nejistoty neznačí selhání. Jsou jen přirozenou součástí vývoje. A že jistota nemusí být nejvyšší ve dvaceti, ale může růst s každým dalším rokem zkušeností.

Genetika hraje roli, ale život ji přepisuje

Možná vás to překvapí, ale část sebevědomí si neseme v genech. Takže někteří lidé jsou skutečně „přirozeně sebejistí“. Genetické předpoklady pro sebevědomí ale naštěstí nejsou něco, co by nám navždy určovalo životní scénář.

Z 25–40 % jsme ovlivněni genetikou. To znamená, že část naší vnitřní jistoty, temperament, citlivost na stres či sklon k úzkostem a strachům si neseme v genetické výbavě. Není to ale osud. Je to jen náchylnost, nikoliv předurčení.

Lucie Kolaříková

psycholožka

Jinými slovy, pokud máte tendenci být citlivější, opatrnější nebo náchylnější k pochybnostem, neznamená to, že sebevědomá být nemůžete. Jen možná potřebujete jiný přístup, jiné tempo a trochu víc laskavosti k sobě.

A právě tohle je zpráva, kterou bychom si měli připomínat častěji: sebevědomí se dá učit. A začíná u způsobu, jak sami se sebou mluvíme.

Hudba jako přirozená podpora nálady a odvahy

Znáte to taky? Jdete do práce, hlava plná úkolů, energie nikde… a pak ve sluchátkách začne hrát vaše oblíbená písnička. Najednou zrychlíte krok. Zvednete hlavu. A svět se zdá o něco příjemnější.

Vědecké studie potvrzují, že rychlá a rytmická hudba aktivuje centra motivace a odměny v mozku. Bazální ganglia, což je část mozku, která podporuje pohyb, energii a odhodlání, reagují na rytmus téměř okamžitě. Mozek dostane signál „máš na to“ ještě dřív, než si to stačíte uvědomit.

Playlist pro vaše sebevědomí

Pokud tedy občas potřebujete dodat odvahu, udělat si ráno příjemnější nebo zvládnout náročný den, hudba může být tím nejdostupnějším nástrojem. Zkuste například playlist „Confidence Boost“, který si můžete najít na Spotify. Někdy stačí jedna rytmická písnička a zjistíte, že vám je tak nějak lehčeji.

Péče o sebe jako malý denní rituál sebevědomí

Ráno ještě ani nedopijete kávu, ale už stojíte u zrcadla. Opatrně uhladíte obočí, vyčistíte pleť, nanesete sérum… a na malou chvíli se svět kolem zpomalí. I když jste zrovna v časovém presu, je to pár minut, které patří jen vám. Není to povinnost, další položka v seznamu úkolů ani snaha o dokonalost. Je to drobný rituál, ve kterém si dovolíte být chvíli samy se sebou. A možná právě proto má péče o pleť tak nečekanou sílu.

Studie vlivu sebepéče na sebevědomí

Studie společnosti Revlon a Fordhamské univerzity ukazuje, že vědomé beauty rituály mají překvapivě hluboký vliv na psychiku žen. Jakmile si dopřejeme i krátkou chvíli, kdy o sebe pečujeme s plnou pozorností, děje se několik věcí najednou:

• zklidňuje se nervový systém
• mysl získává pocit kontroly
• a tělo reaguje uvolněním i jemným posílením sebevědomí

A to bez ohledu na věk, typ pleti a na to, jestli za sebou máte skvělou noc, nebo jste spala tři hodiny. Péče o pleť je totiž mnohem víc než kosmetika. Je to zpráva, kterou si každé ráno posíláme: „Záleží na mně. Jsem důležitá.“

Čistá, zdravá pleť bývá pro mnoho žen symbolem vitality a atraktivity. Když si dopřejeme péči vědomě, posiluje to nejen vzhled, ale i vnitřní jistotu.

Michaela Gorčíková

specialistka na vývoj produktů

Delší řasy zvedají sebevědomí až o 70 %

A stejné je to i s řasami. Z našeho průzkumu víme, že 70 % žen se po používání séra na růst řas cítí sebevědomější. Nejen kvůli tomu, že řasy působí delší a výraznější, ale proto, že si každý den připomenou, že dělají něco jen pro sebe. Ten okamžik před zrcadlem, kdy jemně nanášíte štěteček ke kořínkům řas, je někdy silnější než samotný výsledek.

Sebevědomí je nakažlivé. Doslova

Nejspíš si všímáte, že s některými lidmi se cítíte jinak. Vedle někoho jste uvolněnější, víc sami sebou, máte větší chuť mluvit i prostor přemýšlet. A naopak, někdy stačí pár minut s člověkem, který o sobě pochybuje, a najednou začnete mít pocit, že nejste dost dobré ani vy.

Tohle není náhoda. Lidský mozek je totiž neuvěřitelně sociální organismus. Díky zrcadlovým neuronům přirozeně napodobujeme postoje, tón hlasu i celkovou energii lidí kolem nás. Je to mechanismus, který nám pomáhá orientovat se ve světě, ale také jeden z důvodů, proč na nás působí atmosféra skupiny nebo nálada blízkých.

Když jsme kolem lidí, kteří jsou autenticky propojeni se svou hodnotou, posiluje to i naše vlastní sebevnímání.

Lucie Kolaříková

psycholožka

S kým trávíte nejvíc času?

Možná je tedy dobré občas se zastavit a zamyslet se, v čí společnosti trávíme nejvíc času. Jak se vedle těch lidí cítíme? Jsme víc otevřené, jisté, tvůrčí? Nebo spíš napjaté, nejisté nebo příliš sebekritické? Nejde o to dělat velké životní změny. Spíš si dovolit být častěji s lidmi, kteří v nás probouzejí to nejlepší, a méně s těmi, kteří nám neustále stahují energii dolů. 

Nejčastější mýty o sebevědomí (a proč nás brzdí)

Sebevědomí je téma, kolem kterého se často vytváří spousta nedorozumění. Možná je slýcháte od okolí, možná některým z nich i sama věříte. A možná vás ani nenapadlo, jak silně umí ovlivnit to, jak se v každodenním životě cítíme. Když si člověk nese v hlavě mylnou představu o tom, co sebevědomí je, je pak mnohem těžší ho skutečně budovat. Pojďme si tedy projít několik nejčastějších mýtů, které ženám stojí v cestě častěji, než by se mohlo zdát.

„Sebevědomí znamená aroganci.“

Tohle přesvědčení je možná nejrozšířenější. A přitom má k pravdě daleko. Opravdová jistota je tichá a klidná, nepotřebuje se předvádět ani dokazovat svou hodnotu na úkor druhých. Naopak, zdravé sebevědomí jde ruku v ruce s pokorou. Sebejistá žena se nesnaží být „víc“, jen si dovoluje být sama sebou.

„Buď se sebevědomím narodíš, nebo ne.“

Tak to opravdu není. Jak připomíná psycholožka Lucie Kolaříková: „Sebevědomí je dovednost. Mozek je plastický.“

To znamená, že ať už jsme vyrůstali jakkoliv, sebevědomí se dá učit a posilovat v jakémkoliv věku. Někdy stačí drobné změny v tom, jak o sobě mluvíme, jakou péči si dopřáváme nebo jaké lidi si pouštíme do života. Sebevědomí není výbava, ale proces.

„Sebevědomá žena se nebojí.“

Tohle je možná nejškodlivější mýtus ze všech. Vytváří dojem, že sebejistota a strach se navzájem vylučují. Ale tak to není. I sebevědomé ženy zažívají obavy, pochybnosti, nervozitu. Rozdíl je v tom, že strachem neřídí celé své rozhodování. Umí jednat i přes něj, krok za krokem. A někdy s třesoucíma se rukama. Ale jdou dál.

Tělo jako tichý ukazatel sebevědomí

Mezi tím, co cítíme uvnitř, a tím, jak se naše tělo chová navenek, existuje hluboké propojení. Většina z nás má zažitou představu, že sebevědomí vychází „z hlavy“, ale realita je mnohem celistvější. Tělo totiž neustále vysílá signály směrem k mozku a mozek je, vědomě i nevědomě, interpretuje.

Zkuste si na okamžik představit dvě verze sebe:

• první, která je stažená, s rameny u sebe, pohledem sklopeným k zemi
• a tu druhou, která stojí vzpřímeně, dýchá volně, má uvolněná ramena a otevřený hrudník

Stačí jen přepnout mezi těmito postoji a už vnímáte rozdíl. Není to jen pocit. Držení těla dokáže během pár vteřin ovlivnit hladinu stresových hormonů, způsob dýchání i celkový tón nervové soustavy. V okamžiku, kdy se narovnáme, tělo vysílá mozku signál: „Jsem v bezpečí. Jsem tady. Zvládnu to.“ A když se cítí bezpečně tělo, mysl se srovná téměř automaticky. Jako by se nám uvnitř otevřel prostor pro jistotu, klid a přítomnost.

Podpořte tělo i zevnitř

Sebevědomí nezačíná jen v hlavě, ale také uvnitř těla. Pokud mu chcete pomoci fungovat v rovnováze, můžete sáhnout po našem vitamínovém komplexu, který podporuje nervovou soustavu, pleť, vlasy i celkovou vitalitu. Když se tělo cítí dobře a má dostatek toho, co potřebuje, odráží se to i na tom, jak se cítíme ve vlastní kůži. Klidnější, jistější, víc v souladu sami se sebou.

#produkty#/doplnky-stravy-pro-vlasy-nehty-plet/

Sebevědomí v různých kulturách vypadá úplně jinak

Je fascinující uvědomit si, že to, co u nás působí sebejistě, může být v jiné části světa vnímáno úplně jinak.

• V individualistických kulturách (USA, Kanada, západní Evropa) je sebevědomí spojeno s viditelným úspěchem, otevřeností, prezentací a výraznějším projevem.
• V kolektivistických kulturách (Japonsko, Jižní Korea, Čína) je naopak důraz na skromnost, respekt a harmonii skupiny. Sebevědomí je tiché, vnitřní, nenápadné. Mocná sebedůvěra, která ale nepotřebuje být vidět navenek.

A to je možná zpráva, která přináší velkou úlevu: neexistuje jediná správná forma sebevědomí. Každá z nás ho může prožívat jinak – a všechny verze mohou být zdravé.

Sebevědomí jako cesta, která nikdy nekončí

Kdybychom si z celého článku měli odnést jedinou myšlenku, byla by to tahle: sebevědomí není cíl, ke kterému jednou dojdeme. Není to odškrtnutý bod v diáři ani jednorázový zlom. Je to proces. Jemný, živý a proměnlivý vztah, který si budujeme sami se sebou. 

A právě díky tomu se dá posilovat v malých, nenápadných chvílích, které by možná na první pohled ani nevypadaly jako „práce na sebevědomí“. Ale jsou.

Vědomá péče o pleť, která nás na pár minut vrátí k sobě.

Hluboký nádech, který zpomalí mysl. 

Písnička, která nám dodá odvahu udělat o krok víc.

Povzbudivá slova místo kritiky.

Tyhle drobnosti mají překvapivou sílu. Dovolují nám o sebe pečovat a nechat sebevědomí růst. Pomalu, přirozeně, bez tlaku na výkon.

Tak začněte pozvolna. Začněte u malých rituálů. Jsou to právě ty, které nám připomínají, že naše hodnota není podmíněná výkonem, vzhledem ani dokonalostí. Už tu dávno je. A když o ni pečujeme, rozkvétá.