Sebeláska Díl 5: Sebeláska není sobeckost – péče o sebe jako základ zdravých vztahů

Možná to znáte. Vždycky je co dělat. Doma, v práci, pro druhé. A když si konečně na chvíli sednete, ozve se tichý hlásek: Neměla bys ještě…? Učit se sebelásce v takovém světě není jednoduché. Často v nás přetrvává pocit, že mít se rád znamená být sobecký. Že bychom měli dávat přednost všem ostatním a teprve pak, až zbyde čas, si dovolit chvíli pro sebe. Jenže právě tahle představa je jedním z důvodů, proč jsme unavení, přetížení a občas ztracení sami v sobě. Sebeláska přitom není o egu, ale o tom, jak si sami sobě připomínáme, že na nás záleží.

Marta Dřímal – spoluautorka projektu

Mýtus o sobectví

Kultura, ve které jsme vyrůstali, často oslavovala sebeobětování. Být tu pro druhé, zvládat všechno, neříkat si o pomoc. A tak jsme se někdy naučili věřit, že být na sebe hodní je něco „navíc“. Možná dokonce něco, co bychom měli vysvětlovat nebo omlouvat.

Sebeláska není egoismus

Ve skutečnosti sebeláska nemá se sobeckostí nic společného. Není o tom, že se stavíte nad ostatní. Znamená, že si dovolíte být sami k sobě stejně laskaví, jako jste ke druhým. Umíte si všimnout, že něco potřebujete, a dopřát si to – bez výčitek a bez toho, abyste se museli před někým obhajovat.

Priorita sebe sama

Možná jste dlouho věřili, že byste měli mít na prvním místě partnera, děti nebo práci. A že dát sebe až na konec je projevem lásky. Jenže i láska potřebuje mít z čeho čerpat.

Abychom mohli skutečně pečovat o druhé, musíme totéž nejprve dopřát sami sobě. Jedině tak si uvnitř sebe můžeme vytvořit prostor pro trpělivost, blízkost i skutečnou péči. Ne tu z povinnosti, ale tu, která vychází z vnitřní stability.

Co sebeláska doopravdy znamená

Sebeláska není jen o tom „mít se rádi“. Je to dovednost. Schopnost vnímat sami sebe jako někoho, kdo si zaslouží respekt – od okolí i od sebe samotných.

Znát svou hodnotu a potřeby

Zdravá sebeláska znamená znát své hranice, naslouchat svým emocím a umět se rozhodovat podle toho, co skutečně potřebujete. Bez přehánění, ale i bez podceňování.

Podle článku publikovaného v Psychology Today pomáhá sebeláska snižovat symptomy úzkosti a deprese a zvyšuje emoční stabilitu. Je tedy nejen příjemná, ale i prokazatelně prospěšná pro duševní zdraví.

Vliv na duševní zdraví

Když se k sobě chováme s úctou, nejsme tolik vyčerpaní tlakem z okolí. Méně se porovnáváme, lépe zvládáme stres a víc si dovolujeme být sami sebou. Zdravý vztah k sobě se tak stává základem, na kterém mohou vyrůstat i zdravé vztahy s ostatními.

Podle článku publikovaného v Psychology Today má sebeláska prokazatelný dopad na fungování mozku. Pomáhá tlumit aktivitu amygdaly (spojené se strachem a úzkostí) a zároveň posiluje oblasti spojené se sebekontrolou a emoční rovnováhou. To je jeden z důvodů, proč pravidelná péče o sebe vede k větší stabilitě a odolnosti v každodenním životě.

Říkat „ne“ bez výčitek

Zdravá sebeláska není jen o tom, co si dopřejete – ale i o tom, co odmítnete. Umět říct „ne“, když je to potřeba, je klíčová dovednost, která chrání vaše duševní i fyzické hranice.

Nastavení zdravých hranic

Podle Mayo Clinic může vymezování hranic a asertivní komunikace pomoci zvýšit sebeúctu, snížit stres a zlepšit schopnost zvládat konflikty. Asertivita je totiž založená na vzájemném respektu – k sobě i k ostatním. 

Když dokážeme vyjádřit své potřeby jasně a klidně, dáváme tím najevo, že si sami sebe vážíme. Zároveň tím posilujeme zdravější vztahy, protože místo pasivity nebo výbuchů volíme otevřenou, ale laskavou komunikaci.

Praktické tipy

• Neomlouvejte se za „ne“, pokud je v souladu s vašimi potřebami.
• Nevysvětlujte příliš. Nemusíte se obhajovat, pokud je rozhodnutí jasné.
• Natrénujte si věty, které vám pomůžou odmítnout s klidem (např. „Díky, ale teď se mi to nehodí“ nebo „Teď potřebuji čas pro sebe“).

Věděli jste, že...

Podle studie z Thriving Center of Psychology se mladší generace učí nastavovat hranice odlišným způsobem – například 59 % příslušníků generace Z uvedlo, že ukončili přátelství bez vysvětlování. To ukazuje, jak se mění přístup k sebeochraně i komunikaci ve vztazích.

Sebeláska jako základ hlubších vztahů

Zdravý vztah k sobě se stává pevným bodem, ze kterého můžeme vstupovat do vztahů s ostatními s větší lehkostí. Když víme, co potřebujeme a co je pro nás v pořádku, umíme být ve vztazích autentičtí, upřímní a méně zranitelní vůči tlakům zvenčí.

Autenticita

Když si dovolíme být sami sebou, přestáváme se přetvařovat. Být sám sebou neznamená muset se za každou cenu ostatním otevřít. Znamená to nebýt v neustálém napětí z toho, co bychom měli říct nebo jak bychom měli působit.

Když se cítíme pohodlně ve vlastním já, je jednodušší budovat upřímné vztahy s ostatními. Ne kvůli dojmu, ale proto, že to tak chceme. A právě tak vznikají vztahy založené na důvěře.

Péče jako jazyk lásky k sobě

Někdy je sebeláska viditelná v těch nejmenších gestech. I pár minut, které vyhradíme jen sami sobě, může mít velký vliv. Může to být důkladné ranní vyčištění pleti. Možná je to krátký večerní skincare rituál, během kterého se konečně na pár minut zastavíte. Přesně to jsou chvíle, kdy sami sobě říkáte, že si zasloužíte péči.

Z praxe našich holek v deNatuře

Často si mezi sebou říkáme, že v péči o pleť i o sebe samotnou nejvíc funguje pravidelnost a jednoduchost. Není potřeba mít deset kroků ani zkoušet všechno nové, co se objeví na sociálních sítích. Stačí pár věcí, které vám dělají dobře a dělat je s pozorností

Kosmetické rituály

Péče o pleť nemusí být jen další položka na seznamu každodenních úkolů. Když zpomalíte a opravdu se jí věnujete, může se z ní stát chvíle, kdy se znovu naladíte sami na sebe.

• Po náročném dni může být pohlazením hydratační sérum s kyselinou hyaluronovou a vitamínem C – osvěží pleť a podpoří její přirozenou pružnost.
• Večer se můžete odevzdat klidu s anti-age sérem s bakuchiolem a CoQ10, které posiluje elasticitu a podporuje regeneraci.
• A pokud chcete péči proměnit v malý každodenní rituál krásy, sáhněte po séru na řasy nebo na obočí. Jsou to drobnosti, ale právě ty často dělají velký rozdíl.

Když jsem v rovnováze, dávám rovnováhu dál

Sebeláska není něco, co jednou zvládnete a tím to končí. Je to tichý, každodenní proces, který nám pomáhá vnímat, co opravdu potřebujeme, a podle toho si krok za krokem tvořit prostředí, ve kterém nám je dobře.

Sebeláska jako způsob života

Když se naučíte vnímat své potřeby a dáte jim dostatek prostoru, začne se proměňovat i to, jak fungujete v každodenních situacích. Vztahy jsou méně o tlaku a víc o vzájemném respektu. Můžete být sami sebou i bez obav, že vás někdo nebude chápat. A najednou už není potřeba se tolik přizpůsobovat – protože se víc opíráte o sebe.

Vliv na okolí

Když jste v rovnováze, cítíte se jistěji. Netlačíte na sebe ani na ostatní. A právě díky tomu začnete vyzařovat klid a jistotu, která může inspirovat i vaše okolí. Laskavost, kterou si dáváte, tak nezůstává jen u vás – stává se něčím, co přirozeně proudí dál. No neříkali jsme vám to hned na začátku, že i láska musí mít odkud brát?